Detektory vniku pachatele do objektu se dělí do následujících položek dle fyzikálních principů:
Elektronické zabezpečovací systémy (EZS) začínají být v dnešní době téměř standardním zařízením montovaným nejen u novostaveb, ale i u starších bytů, rodinných domů, skladů a areálů. Hlavním důvodem pořízení není jen vyšší kriminalita a s tím i spjatý pocit bezpečí, ale také nižší náklady na pořízení těchto systémů.
V tomto článku bychom Vám chtěli přiblížit nejen, jak systém EZS funguje a z čeho se skládá, ale také Vám poskytnout základní informace týkající se norem, instalace, revizí a možností využití.
Co je EZS
Systém EZS je soubor čidel, tísňových hlásičů, ústředen, prostředků poplachové signalizace, přenosových zařízení, zapisovacích a ovládacích zařízení, jejichž prostřednictvím je opticky nebo akusticky signalizováno na určeném místě narušení střeženého objektu nebo prostoru.
V anglicky psané literatuře a nově i v českých normách se můžete setkat se zkratkou I&HAS (Intruder and Hold-up Alarm System – volně přeloženo: poplachový systém pro detekci vniknutí a přepadení).
Stupně zabezpečení
Výběr systému EZS je úzce spjat se stupněm zabezpečení. V podstatě stupeň zabezpečení nám udává, jaký systém bude nainstalován. Tuto informaci je nutné znát ještě před samotným výběrem systému. Existují čtyři stupně zabezpečení, které jsou dané normou ČSN EN 50131-1:
Stupeň 1: Nízké riziko – vetřelec nebo lupič má malou znalost systému EZS, má k dispozici omezený sortiment snadno dostupných nástrojů.
Stupeň 2: Nízké až střední riziko – vetřelec nebo lupič má omezené znalosti systémů EZS a používají běžného nářadí a přenosných nástrojů.
Stupeň 3: Střední až vysoké riziko – vetřelec nebo lupič jsou obeznámeni se systémy EZS a mají rozsáhlý sortiment nástrojů a přenosných elektronických zařízení.
Stupeň 4: Vysoké riziko – používá se, má-li zabezpečení prioritu před všemi ostatními hledisky. Předpokládá se, že vetřelec nebo lupič jsou schopni nebo mají možnost zpracovat podrobný plán vniknutí a mají kompletní sortiment zařízení včetně prostředků pro náhradu rozhodujících komponentů systému EZS.
U stupně 3 a 4 musí být detektory vybavený funkcí maskování pro detekci zakrytí. U stupně 4 musí být vybaveny prostředky pro detekci podstatného snížení specifikovaného dosahu.
Jednotlivé prvky zabezpečovacího systému
Ústředna EZS
Ústředna EZS je srdcem celého zabezpečovacího systému. Jedná se o zařízení, které vyhodnocuje stavy posílané z různých detektorů, přístupových klávesnic a na základě nastaveného programu reaguje daným způsobem, např. vyhlásí poplach, spustí sirénu, odblokuje určitou zónu.
Po technické stránce se jedná o plošný spoj skládající se z napájecí části, vstupů jednotlivých zón, do kterých jsou připojené jednotlivé detektory, výstupů pro komunikační prostředky (GSM modul, modul pro připojení na pult centrální ochrany) a systémových konektorů, přepínačů pro nastavení systému. Ústředna napájí také samotné detektory.
Ústředna by měla být umístěna na nejlépe chráněném místě. Umísťuje se do instalačních boxů, u kterých jsou dvířka opatřena tamper kontaktem.
Klávesnice
Klávesnice slouží k obsluze a informování o stavu systému EZS. Také se využívá k jednoduchému programování systému.
Detektory
Detektor je zařízení, které monitoruje stav hlídaného prostředí a pokud jsou splněna předem stanovená kritéria, vyhlásí narušení, které pak vyhodnotí ústředna.
Na rozdíl od klávesnic můžeme detektory volit i od jiných výrobců. Většina detektorů je certifikována pro použití u jakéhokoliv standardně řešeného systému EZS. Napájení i řešení komunikace je dáno normou. Důležité je, aby byl detektor vybaven relátkem ve stavu NC (Normaly Closed). Existují a hojně se používají také systémové detektory, které komunikují přes sběrnici (BUS). Vždy je můžeme použít jen s daným systémem. To samé platí pro detektory bezdrátové.
Z hlediska umístění detektorů je můžeme rozdělit do dvou základních skupin:
- Vnitřní detektory
- Venkovní detektory
Normy zabývající se systémy EZS
Technické normy nám stanovují určité technické informace, které vedou k normalizaci a pořádku v daném oboru a to v mezinárodním, národním nebo podnikovým měřítku. V oboru EZS začaly normy vnikat pod záštitou Evropské komise pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC – Comité Européen de Normalisation Électrotechnique) jejichž členem je i Česká republika. Skupina, která se zabývá systémy EZS, je TC79. Jejím úkolem je:
- řešit funkční požadavky na jednotlivá zařízení,
- uvádět metody zkoušení,
- řešit požadavky vztahující se na vliv prostředí,
- řešit systémové požadavky,
- tvořit návody a doporučení na aplikaci poplachových systémů.
Tyto úkoly se přímo promítají do norem, které CENELEC vydává, a které Česká republika používá. Seznam norem vztahujících se k systému EZS je vypsán přehledně v tabulce níže:
Prohlášení o shodě
Každá součást systému musí být opatřena označením CE, které nám dokládá, že na dané zařízení bylo vystaveno prohlášení o shodě. Prohlášení o shodě vydává výrobce nebo dovozce a je velmi důležité si je před nákupem zařízení vyžádat.
Odborná způsobilost
Odborná způsobilost je potřebná pro podnikání v oblasti poplachových systémů a je vymezena živnostenským zákonem: 455/1991 Sb. a pozdější novelou 278/2008 Sb. ve článku č. 3. Jedná se o živnost koncesovanou.
Znění článku 3 zákona 278/2008:
Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob.
Projektování, montáž, kontrola, údržba a opravy elektronických poplachových systémů (zejména systémů zabezpečovacích, tísňových, protipožárních, kontroly vstupu, přivolání pomoci, integrovaných a kamerových), určených k ochraně majetku a osob před neoprávněnými zásahy, včetně poplachových systémů a zařízení umožňujících sledování pohybu a projevů osob v objektech a jejich okolí. Montáž, opravy, údržba, revize a správa mechanických zábranných systémů, dodatečně zvyšujících účinnost běžných standardů zabezpečení majetku a osob.
Je požadována zvláštní způsobilost:
- vysokoškolské vzdělání v příslušné oblasti nebo v příbuzné oblasti a 1 rok praxe v oboru,
- úplné střední odborné vzdělání v oboru nebo v příbuzném oboru a 2 roky praxe v oboru,
- vyučení v tříletém učebním oboru nebo v příbuzném oboru a 3 roky praxe v oboru.
Procesy a dokumentace
Před samotnou montáží musí být proveden návrh systému s bezpečnostním posouzením (do jakého stupně zabezpečení bude systém patřit). Dále musíme určit, jaký konkrétní systém budeme instalovat, posoudit ho po technické stránce vzhledem k objektu a ze zpřesněného návrhu a plánu instalace vytvořit nabídku. Po samostatné montáži musí být provedena kontrola a funkční zkouška, které se předá stanovenou písemnou formou uživateli. Systém se dle podmínek uvede nejprve do zkušebního provozu a následně do ostrého.
Proces návrhu a realizace:
- Návrh sytému
- Bezpečnostní posouzení
- Návrh skladby systému
- Příprava realizace
- Technické posouzení objektu
- Zpřesněný návrh systému
- Plán montáže
- Montáž
- Kontrola provedení montáže, funkční zkouška, uvedení do provozu
- Dokumentace skutečného stavu
Důležitým prvkem každé instalace jsou pravidelné funkční zkoušky systému, které by se měly provádět minimálně jednou za rok. Tím jednak předejdeme technickým problémům, které mohou nastat (např. výměna baterií u bezdrátového systému, snížená schopnost čidla reagovat atd.). V případě narušení systému a např. krádeži majetku nám doklad o provedené funkční zkoušce pomůže i s pojistným plněním.
Instalace, možnosti využití systému EZS
Při instalaci systému EZS je třeba dávat pozor na několik důležitých pravidel, které jsou popsány níže.
Na vchodových dveřích je nainstalován magnetický kontakt, který hlídá vchod. Klávesnice umístěná na chodbě je hlídaná samostatným detektorem. Při vstupu do budovy je samotné vyhlášení poplachu detektorem opožděno. Důvodem je možnost vypnutí alarmu majitelem bez vyhlášení poplachu. Doba prodlevy by měla být nastavena dle vzdálenosti od vstupních dveří k ovládací klávesnici. Ostatní detektory jsou v případě zahlídání aktivní bez zpoždění. Každé zařízení, související s provozem systému EZS (jako jsou klávesnice, samotná ústředna, rozbočovací krabice, posilovací zdroje) je nutné mít pod dohledem detektorů.
Dalším důležitým pravidlem je, aby PIR detektory pohybu nemířily přímo do oken, nebo na různé zdroje tepla, jako jsou radiátory, krby. Problémy mohou nastat i v případě, že je v pokojích nainstalované podlahové vytápění. V případě, že detektor nelze umístit tak, aby byly splněny všechny podmínky pro správnou funkčnost, je třeba použít speciálních čidel nebo podmíněného programování.
Velké problémy nastávají při samotném nastavování komunikace přes GSM komunikátor na centrální pult ochrany nebo pro spojení s Vaším mobilním telefonem, PDA atd. Je důležité, aby v prostoru instalace GSM komunikátoru (většinou je součást ústředny) byl dobrý signál. Doporučuje se, aby se pohyboval ve vyšších hodnotách – kolem 80%.